Sanace staré ekologické zátěže – areál závodu Sobkovice – Progressa s.r.o.

Realizace: roky 2008 - 2012

 ■ Zadavatel

  • Česká republika – Ministerstvo financí

 ■ Kontaminanty

  • CLU
  • Ropné látky  

Celkové dosavadní náklady

  • 4,2 mil. Kč

 ■ Kontaktní osoba

  • Petr Štorek, 602 135 073

 ■ Forma realizace

  • Hlavní dodavatel

Likvidace ekologické zátěže na lokalitě PROGESSA Sobkovice

Na základě výsledků otevřeného řízení byla v červenci 2008 mezi zadavatelem, Českou republikou - Ministerstvem financí a společností Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o. Chrudim podepsána smlouva k plnění nadlimitní veřejné zakázky na poskytnutí služeb s názvem Sanace staré ekologické zátěže v areálu odštěpného závodu Sobkovice, společnosti PROGRESSA s r.o.

V místě současného areálu podniku PROGRESSA s.r.o. Sobkovice byla do 2. světové války textilka. V roce 1952 areál závodu převzaly Orlické elektrotechnické závody Letohrad zabývající se výrobou malých, středních a velkých jističů a pojistek, postupně přibyla i výroba pro stavební mechanizaci. Společnost PROGRESSA s.r.o. koupila závod v rámci privatizace v roce 1994. Její hlavní výrobní program tvoří kovoobrábění, výroba nástrojů a stavba strojů s mechanickým pohonem.

Stará ekologická zátěž v areálu vznikla nejen technologickým procesem, ale především nevhodnou manipulací a skladováním látek, které byly v technologickém procesu používány. Jedná se zejména o chlorované uhlovodíky, které byly při výrobě používány od roku 1968 jako odmašťovadla. Pro provoz bývalé obrobny byly v hojné míře používány řezné emulze, strojní, řezné a hydraulické oleje a další tuhá a tekutá maziva, která velkým podílem obsahují ropné látky.

Základním smyslem nápravných opatření bylo odstranění nebo snížení ekologických rizik vyplývajících z ekologických závad na dané lokalitě na únosnou míru a zamezení jejich přenosu mimo lokalitu. Cíl předmětu plnění veřejné zakázky byl stanoven platným rozhodnutím České inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Hradec Králové čj.5/OV/251/2004/Va-O 14/3 ze dne 12.1.2004. Areál závodu je situován v záplavovém území Tiché Orlice.

Nápravná opatření spočívala v následujících krocích

  • odstranění zbytků chemikálií, nebezpečných odpadů a obsahu jímky
  • vymístění kontaminovaných stavebních materiálů
  • vymístění kontaminovaných zemin a statické zajištění výkopů
  • likvidace kontaminovaných stavebních materiálů a zemin dle platné legislativy
  • vybudování nových sanačních a monitorovacích objektů
  • sanace půdního vzduchu pomocí ventigových stanic
  • sanace podzemních vod pomocí sanačního čerpání a air sparingu.

Stavební materiály a zeminy byly převážně kontaminovány ropnými látkami. Hlavními kontaminanty v půdním vzduchu byly chlorované uhlovodíky a ropné látky, podzemní voda byla kontaminovaná chlorovanými uhlovodíky.

Sanace nesaturované zóny horninového prostředí spočívala převážně v odtěžbě kontaminovaných materiálů a v odsávání kontaminovaného půdního vzduchu s parami chlorovaných uhlovodíků a ropných látek z vybudované sítě ventigových vrtů. Ke zvýšení účinnosti ventingu přispívalo snižování hladiny podzemní vody sanačním čerpáním a urychlení uvolňování kontaminantů v plynné formě z podzemní vody do nesaturované zóny vlivem air sparingu. Kontaminaty byly zachycovány na filtrech z aktivního uhlí. Sanace saturované zóny horninového prostředí spočívala v čerpání znečištěné podzemní vody ze sanačních vrtů s air spargingem a následnou dekontaminací vody ve stripovací jednotce a fitrech s aktivním uhlím. Odloučené škodliviny ve vzduchu ze stripovací kolony byly zachycovány na filtrech z aktivního uhlí. Význam čerpání tkvěl především v odčerpání značného množství kontaminované podzemní vody, zamezení šíření kontaminace mimo prostor areálu a kromě toho i v obnažení svrchní části zvodně, což zefektivnilo jímání uhlovodíkových par nad hladinou  podzemní vody v rámci ventingu.

V rámci sanačních prací byly odebírány vzorky stavebních materiálů, zemin, půdních vzduchů a podzemních i povrchových vod. Účinnost sanačního zásahu byla v průběhu prací hodnocena formou aktualizace analýzy rizika, která proběhla po roce a půl od zahájení sanačního čerpání podzemních vod.

Postsanační monitoring probíhal jeden rok.

 

(autor Petr Štorek, technolog/odpovědný řešitel)

Připojené fotogalerie